Dnes jsme si pro Vás připravili skutečnou lahůdku, interview s předním českým odborníkem na takzvané blábolení, nebo taktéž tlachání, žvatlání, kecy. Pan Kučavý se touto problematikou zabývá již více než půl století, proto věříme, že zodpoví veškeré naše pichlavé dotazy a uleví Vašim nervům, které již jistě netrpělivě čekají, jaké že ty dotazy budou. Jdeme na to.
R: Dobrý den Romane, jsme Vaší návštěvou velice poctěni. Na začátek byste nám mohl povyprávět nějaký svůj životní příběh, ten Váš bude určitě velice zajímavý.
K: Tak zaprvé bych chtěl samozřejmě poděkovat svým sponzorům, kteří mě sponzorují, čtenářům, kteří mě čtou, posluchačům, kteří poslouchají, prostě všem těm lidem, díky kterým jsem tam, kde jsem a nejsem jinde, tam, kde bych třeba ani být nechtěl, například bych rozhodně nechtěl dělat manuální práci, víte, pracovat rukama, to ne, to bych fakt nechtěl, ale mám dobrého přítele, ten pracuje rukama, prý si vydělá dost peněz, chválí se tím přede mnou, jenže já si vždy v duchu říkám, ha, kdybys věděl kolik vydělávám já, no jistě, že to nemůžu říct nahlas, přišel bych o dobrého přítele.
R: Zdá se, že v blábolení máte opravdu praxi. Povězte nám, kde jste se k samotnému oboru blábolení dostal?
K: Tak v zásadě bych to shrnul do takových třech základních bodů, od kterých se celá má odpověď, jak bychom hezky česky řekli, odpíchne, nebudu to zdržovat, zaprvé bych chtěl tedy podotknout, že já jsem tuto činnost zdědil po otci, on byl totiž u nás v JZD, to bylo ještě za minulého režimu, fakt v blábolení špička, on třeba měl podojit krávu a celý den tak blábolil, až to raději udělala Maruška, ano, Maruška, ta chuděra, co už nedávno odešla, no, snad se jí tam v nebíčku bude dařit dojit, za druhé a za třetí bych to shrnul tak, že už jsem zapomněl otázku.
R: Dobrá tedy, my to asi nebudeme prodlužovat a odložíme interview na další termín, snad se tentokrát lépe vyspíte a budete míň blábolit.
K: Víte, některé dny je to lepší, jiné horší, v ty lepší je to lepší a v ty horší pochopitelně horší, někdy je to ovšem úplně naopak, takže v horší dny to je lepší a v lepší horší, protože já si ty dny někdy pletu, nevím, který je horší a který lepší, zkrátka lepší, horší, horší, lepší, horší, lepší.
Rozhovor skončil a nic jsme se nedozvěděli. Nebuďte ale zklamáni, vytipujeme si pro pana Romana Kučavého, odborníka na blábolení, lepší den a v ten ho vyslechnem.
[RÁ]
Žádné komentáře:
Okomentovat